Vzdělávání

O způsobu zajištění výuky plavání rozhoduje ředitel základní školy. V úvahu přicházejí následující způsoby zajištění výuky plavání:

1. v plavecké škole jakožto školském účelovém zařízení podle § 16 vyhlášky č.108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. Tato školská zařízení jsou zapsaná v souladu s § 7 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve školském rejstříku.

2. u jiného subjektu ve školském rejstříku nezapsaného, tedy např. u fyzické osoby nebo právnické osoby provozující vázanou živnost „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti…“ (skupina 214 Přílohy č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů), nebo formou pronájmu bazénu a souvisejících prostor.

3. přímo u právnické osoby, která vykonává činnost základní školy, pokud tato právnická osoba vlastní či spravuje plavecký bazén a provozuje jej, a to ať v rámci činnosti hlavní či doplňkové.

K bodu číslo 1

Kdo může učit v plaveckých školách zapsaných v Rejstříku škol hovoří Zákon 563/2004 Sb., v platném znění:

Odborná způsobilost.

1. Přímou pedagogickou činnost mohou vykonávat pedagogičtí pracovníci, kteří jsou vyjmenováni v Zákonu 563/2004 Sb. v platném znění.

2. Předpoklady a požadavky pro výkon činnosti pedagogických pracovníků jsou uvedeny v Zákonu 563/2004 Sb. V platném znění v paragrafech 3 až 22.

3. Dalším předpokladem pro výkon funkce učitele plavání je absolvování rekvalifikačního kurzu a získání kvalifikace cvičitel plavání v akreditované vzdělávací instituci.

4. Bod 3 se nevztahuje na pedagogické pracovníky, kteří absolvovali požadované vzdělání pro pedagogické pracovníky se zaměřením na tělesnou výchovu a TŠ FTVS UK v Praze.

5. Ředitel školy musí splňovat body 1 – 4 a § 5 Zákona 563/2004 Sb. V platném znění.

K bodu číslo 2

Živnostenské oprávnění k provozování plavecké školy obdrží – majitel, provozovatel, organizace atd. – na základě vzdělání jediného člověka – garanta!! Ale co dál?! Nenašli jsme jedinou právní normu, která by nařizovala vzdělání – oprávnění – u instruktorů, kteří v plavecké škole učí. Vše je v rovině – bylo by dobře, kdyby výuku plavání vedli ……. atd. Co, kromě odpovědnosti provozovatele – majitele plavecké školy nutí k tomu, aby si jeho zaměstnanci zvyšovali kvalifikaci?

Pojmenování problému nestačí, je třeba ukázat řešení. Řešení ke zkvalitnění výuky plavání dětí mateřských škol a žáků základních škol se nabízí několik.

1. Spolupráce s fakultami s TV zaměřením a s pedagogickými fakultami, které by měly konečně reagovat na potřeby praxe – tzn. vychovávat učitele a instruktory plavání v bakalářském a magisterském studiu pro plavecké školy bez rozdílu zřizovatele, kteří umí nejenom plavat, ale znají metodiku výuky plavání tak , jak to ukládá RVP PV a RVP ZV.

2. Pořádání kvalitních a hlavně dostupných rekvalifikačních kurzů akreditovaných MŠMT ČR v rozsahu, na základě které byla akreditace udělena.
   Česká unie školního plavání připravuje nejenom akreditaci k pořádání rekvalifikačních kurzů, ale také opatření k dostupnosti kurzů, kdy nebude nutné koncentrovat velkou skupinu do jednoho místa.

3. Pořádání metodických dnů zaměřených na konkrétní dovednost, které budou určeny jednak metodikům plaveckých škol, ale také učitelům a instruktorům plaveckých škol.

K bodu číslo 3

Tady platí pravidla, která určuje Zákon 563/2004 Sb., v platném znění. Výuku provádí pedagogičtí pracovníci buď v hodinách svého úvazku nebo na dohodu a to obyčejně v doplňkové činnosti školy.

Závěr: Jestliže plavecké školy nebudou stačit v nějakém směru dynamickému rozvoji základních škol, jestliže pedagogické fakulty vyslyší volání praxe po kvalitní náplni výuky plavání na pedagogických fakultách, může se stát, že plavecké školy budou přicházet o klientelu.